2. zastavení
LOSENICKÝ SYSTÉM
Souvisle dochované terénní pozůstatky Zlaté stezky jsou nazývány
systémy. Koleje respektive do terénu vyšlapané úvozy Losenického systému
začaly vznikat pravděpodobně v první polovině 15. století. Původní
trasa Zlaté stezky z Kašperských Hor se stáčela mezi Zhůřím a Kozími
Hřbety k osadě Červená a do těchto míst vůbec nedospěla. Zbytky Zlaté
stezky v Losenickém systému se rozpadají do čtyř částí, označených
v rámci výzkumu celé kašperskohorské větve na českém území symboly
II1, II2, II3 a II4. Losenický systém začíná (úsek II1) necelých
400 metrů na jih od soutoku dravé šumavské říčky Losenice,
přitékající z prostoru Churáňova a Popelné, se Zlatým potokem a asi
100 metrů od můstku, po kterém přechází silnička od Kašperských Hor
Losenici. Dolní úsek (úsek II2) je zde většinou tvořen třemi kolejemi,
které stoupají ve vysokém smrkovém lesním porostu až k místu, kde se jim
do cesty postavilo příčné hluboké údolí potoka, levého přítoku
Losenice. Lesní cesta se tu prudce lomí a začíná mírně stoupat do svahu
horského hřebenu, který se sem táhne od Rejštejna. Tímto novým směrem
stoupá s malým přerušením ústřední kolej Losenického systému na
terénní hraně nad strmou údolní roklí potoka do vzdálenosti více než
půl kilometru. Stále se rozšiřuje až do zcela impozantních rozměrů,
které na zatím prozkoumaných českých částech jednotlivých větví Zlaté
stezky nemají obdoby. Zlatá stezka se v těchto místech vyšplhala
z údolí Losenice až do výše 700 metrů a v táhlém oblouku jižním
směrem začala srovnávat svůj směr se směrem mohutného horského hřbetu,
stoupajícího od Rejštejna ke Zhůří. Dva proudy obtékající druhý
ostrůvek se znovu spojily do jediné mohutné úvozové cesty. Šíře této
cesty tu obnáší 3 metry u země a téměř 8 metrů na vrcholu náspů,
které činí až 5 metrů nad vlastní cestou. Z této impozantní
ústřední úvozové cesty Losenického systému se odpojuje doprava neméně
výrazná úvozová cesta, směřující do svahu podél okraje horské louky
k zaniklé osadě Plzenec (Pilsenhof). V tomto působivém místě
křižovatky dvou mohutných úvozových cest ve stínu věkovitých stromů
dospěl Losenický systém téměř na vrchol svého dosavadního stoupání.
Hlavní kolej Zlaté stezky směřuje v krásně vykroužené zatáčce již
téměř po vrstevnici na jihovýchod a vytrácí se na kraji náhorní louky.
Systém tu pokračuje asi 120 metrů dlouhým a většinou tříkolejným
úsekem (II3) s nádherně výraznými úvozovými cestami, místy pokrytými
spadanými stromy a divokou vegetací. Závěrečný krátký úsek (II4) před
vyústěním na prašnou cestu do Kozích Hřbetů je skryt v hustém křoví a
končí asi 150 metrů od severního okraje osady Malý Kozí Hřbet. .
Specifikem Losenického systému je okolnost, že jeho cesty procházely
územím s mimořádnou koncentrací dolování a těžby drahých kovů.
Komunikace tu byla určitě kromě obvyklého solního obchodu využívána
také jako spojnice a exportní cesta těchto důlních aktivit.
Okolí, příroda, zajímavosti
Zakázané cesty
Obchod na zlaté cestě provozovali tzv. soumaři. Zpravidla se jednalo
o sedláky, kteří si takto přivydělávali ke své hlavní činnosti.
Z poloviny 16. století pochází první podrobné zprávy o podvodech,
kterých se někteří soumaři dopouštěli. Aby se vyhnuli zaplacení ungeltu
tj. středověkého tržního poplatku a poplatků spojených s ubytováním
v Kašperských Horách, za Kozími hřbety sjížděli přímo k Rejštejnu a
dál do vsí podél Otavy směrem na Sušici, kde dovezenou sůl prodávali a
přijímali další zboží jako protináklad. Jedna taková odbočka na tzv.
zakázanou cestu se nacházela v horním úseku Losenického systému.
Po zániku Zlaté stezky
V letech 2001 a 2002 bylo provedeno geodetické zaměření Losenického systému, jeho fotodokumentaci, rovněž došlo k průzkumu detektorem kovů. Výsledkem byl poměrně velký počet nalezených železných předmětů (42 kusů) značného časového rozptylu od součástí uniformy příslušníka zbraní SS z konce 2. světové války až po tradiční nálezy středověkých podkov, dokládajících použití koní v tomto prostoru. Soubor lze jako celek datovat spíše do raně novověkého období, nechybí však i některé indicie ukazující na vrcholný středověk, což dokládá intenzívní působení člověka ve zdejším členitém terénu.
1 – Losenický systém v komplexu Zlaté stezky
2 – Soumarská karavana – kresba J. Koch 1689
3 – Křížení úvozu v Losenickém systému