5. zastávka

HRAD KAŠPERK

Z louky zvané Flusárna se nabízí jedinečné výhledy na sever směrem do vnitrozemí. Jsou vidět kopce a osídlení na Sušicku, za dobré viditelnosti až vrcholky Brd. Pohledově nejvíce dominantní Kašperské Hory a nad mě severozápadní výběžek hory Ždánov, na kterém je posazen hrad Kašperk, z jehož věží se rovněž nabízí znamenité výhledy do okolní krajiny, včetně části trasy Zlaté stezky a Zlaté cesty. Příkaz ke stavbě tohoto královského hradu vydal český král a římský císař Karel IV. v roce 1356. Jednalo se o pohraniční strážní hrad, který měl chránit prostor Šumavy a Pošumaví a současně být centrem rozsáhlého panství, po jehož území vedly dvě důležité obchodní cesty. Mezi úkoly hradní posádky patřila ostraha Zlaté stezky a Zlaté cesty. Ovšem důvodů pro stavbu královského strážního hradu právě poblíž Kašperských Hor bylo více. Hrad také představoval ochranu rozsáhlého kašperskohorského zlatonosného revíru. Výnosy z těžby zlata v Kašperských Horách v období vrcholného středověku a raného novověku představovaly významný zdroj příjmů českých panovníků. Proto bylo potřeba mít tento strategický prostor zajištěný. Neméně důležitým důvodem pro stavbu hradu byla nutnost opory královské moci a centrální správy v jihozápadních Čechách. A to nejen vzhledem k hranici s bavorským vévodstvím. Tímto směrem rozšiřovali z jižních Čech svá panství Rožmberkové, aktivní byly i další šlechtické rody, jako například na Vimpersku páni z Janovic. Až do roku 1409 měl držitel hradu titul poprávce. Jednalo se o vysokého úředníka, který byl přímo odpovědný králi. Poprávci byli jmenováni panovníkem výhradně z panských rodů, aby činili „po právu“, tedy aby ochraňovali a podporovali právní řád a zemský mír. Úkolem tohoto vysokého úředníka bylo stíhat zločince, zemské škůdce, psance i padělatele mincí. Poprávce měl dokonce i hrdelní pravomoc. Dozíral také na veřejný pořádek, na dodržování měr a vah na trzích a ochraňoval jednotlivce v jejich právech, kdykoliv to bylo třeba. Spolu s poprávcem sídlili na Kašperku další vysocí královští úředníci. To se stalo důvodem pro vybudování velkolepých reprezentačních prostor a komnat pro pohodlné bydlení a úřadování v hradním jádru. Hrad Kašperk a jeho správci, později zástavní držitelé, byli bytostně zainteresování na provozu a prosperitě Zlaté stezky a Zlaté cesty, neboť jim z povinně placených celních a mýtních poplatků plynuly nemalé příjmy. Za Karla IV. fungoval Kašperk ve správě královské komory. Krátce po Karlově smrti však byl dán i s celým panstvím do zástavy. Prvním zástavním držitelem hradu se stal v roce 1379 říšský spojenec českých Lucemburků, lantkrabě Jan z Leuchtenberka. Ještě za života Karla IV. vybudoval za Karlova souhlasu de facto konkurenci kašperskohorské Zlaté stezky, Zlatou cestu. Sám inicioval u Karla IV. povýšení osad Hals a Grafenau na města a zapojil je do obchodu s Čechami. Královská komora od té doby hrad až na několik kratších období nadále pronajímala zástavním držitelům. Kašperk a jeho panství představoval nejvzdálenější výspu královské moci v jihozápadních Čechách. Spolu se zemskými stezkami přes Šumavu je zakreslen na nejstarší podrobnější mapě Čech od Mikuláše Klaudiána z roku 1518.

Okolí, příroda, osobnosti, zajímavosti

Se svou nadmořskou výškou 886 metrů nad mořem je hrad Kašperk naším nejvýše položeným královským hradem. Hrady se vždy stavěly z místního kamene. V případě Kašperku se jedná o metamorfovanou horninu leptynit, typ granulitu, který se v oblasti Šumavy vyskytuje téměř výhradně na hradě a v jeho okolí. Dnes je Kašperk součástí přírodního parku Kašperská vrchovina a jeho z dálky viditelná silueta patří neodmyslitelně k symbolům Šumavy. Z pohledu z Flusárny vpravo od Kašperku, v místě Zámecký vrch, se nacházelo předsunuté opevnění samotného hradu pocházející z druhé poloviny 15. století jako ochrana hradu proti hrozbě ostřelování palnými zbraněmi z výše položeného místa. Dnes nabízí vyhlídka na tzv. Pustém hrádku kromě krásných výhledů na Šumavu rovněž jedinečné pohledy na hrad Kašperk.

Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty

Jak začaly upadat příjmy z kašperskohorských zlatých dolů, a od třicetileté války i obchod na Zlaté stezce a Zlaté cestě, upadal i význam hradu Kašperk. Jeho panství začalo být od osmdesátých let 16. století postupně rozprodáváno a samotný hrad chátral. V roce 1617 odkoupilo od královské komory sešlý hrad Kašperk i se zbytkem panství město Kašperské Hory. Hrad se pomalu přeměnil ve zříceninu. Od druhé poloviny 19. století je Kašperk stále oblíbenějším turistickým cílem. Jedná se o poměrně dobře zachovalý gotický hrad, který nenese stopy mladších, slohově odlišných úprav. Velice atraktivní jsou výhledy z obou hradních věží.

01 – Hrad Kašperk
02 – Kašperk – hmotová rekonstrukce
03 – Foto Kašperku z cesty od Kašperských Hor