7. zastávka

HORSKOKVILDSKÝ SYSTÉM ZLATÉ STEZKY

Horskokvildský systém, tj. souvisle dochované středověké úvozové cesty, patří svými rozměry spíše k menším systémům s jednodušší skladbou dochovaných úvozových cest. Jako většina dochovaných systémů na kašperskohorské větvi představuje ukázku vedení středověké stezky ve vysokohorském terénu více než 1000 metrů nad hladinou moře. Skrývá se v lese na sever od osady Horská Kvilda na pozvolném jižním svahu hory Břemeno (1156 metrů), který přetíná silnice od Rejštejna a Zhůří do Horské Kvildy a Kvildy. Zlatá stezka se tady ocitla v impozantní nadmořské výšce kolem 1100 metrů a soumarské karavany se zde musely vyrovnat s extrémními klimatickými podmínkami. Systém začíná u silnice ze Zhůří do Horské Kvildy, asi jeden kilometr na jih od okraje lesa pod bývalou osadou Zhůří. Odbočuje z ní ve směru od Zhůří doleva a klesá jižním směrem v celkové délce asi 900 metrů až k okraji lesa pod Horskou Kvildou. Ústřední kolej systému se táhne po celé jeho délce od silnice až k okraji lesa a je asi dva metry široká a až do dvou metrů hluboká. Od této ústřední cesty se výhradně na západ odpojují další úvozové cesty a v různě dlouhých obloucích se k ní opět vracejí. Místy tu tak lze pozorovat dvě až tři souběžně vedoucí koleje úvozových cest a zhruba v polovině vzdálenosti má horskokvildský systém až pět souběžných kolejí (včetně hlavní koleje). Mezi nimi lze pozorovat i krátké spojky (nebo výhybky?). Na hlavní koleji lze v dolní polovině sledovat náznak dláždění. Na okraji lesa severně od Horské Kvildy se všechny koleje systému sbíhají do velké ústřední úvozové cesty, která tu na okraji rozsáhlé travnaté planiny končí a přechází do úzké povrchové cesty. Je zřejmé, že Zlatá stezka dále pokračovala prostorem dnešní polní cesty přes místy mokřinatou horskou louku dále na jih do míst, kde se od ní odpojovala Zlatá cesta do Bavorska a kde později vyrostla osada Horská Kvilda.

Okolí, příroda, zajímavosti

Horskokvildský systém byl registrován v roce 2004 při systematickém průzkumu kašperskohorské větve Zlaté stezky. V následujícím roce byl popsán a zakreslen do mapy 1 : 10 000, fotograficky zdokumentován, geodeticky zaměřen a prozkoumán detektorem kovů. Výsledkem tohoto průzkumu je soubor 16 železných předmětů, převážně podkov a také různých kování, skob, hřebíků, závlaček, klíčů a nožů, dokládajících používání koní a také ozbrojený doprovod karavan v tomto úseku Zlaté stezky. Z hlediska datování převažují výrobky z období vrcholného středověku a raného novověku. Vedle nálezu zbraní (středověký meč) a renesanční zbroje ze sousední Zhůřské slati patří k důležitým objevům z roku 2001 zbytek kovárny, umístěné přímo u jednoho z důlních děl v těsné blízkosti Horskokvildského systému. Ostřilo se zde nejen nářadí horníků, ale kovaly se zde i koně soumarských karavan. Kromě kovářské strusky, hřebíků a zlomků želez zde byly nalezeny soumarské podkovy, železný hrot do kuše ze 14. století a hlavně dobře zachovalý meč – tesák, datovaný do konce 14. až 1. poloviny 15. století. Svým celkovým pojetím náleží k náročnějším variantám zbraně a lze jej dát do souvislostí s vyšším sociálním prostředím. Dvě podkovy byly podrobeny metalografickým analýzám, které ukázaly, že jedna z podkov nenesla žádné úpravy půdní plochy, zatímco druhá měla navařený ocelový plátek na spodní půdní ploše, jehož hlavním úkolem bylo zvýšit odolnost podkovy proti opotřebování. Jde o první prokazatelně středověké podkovy z území Čech a Moravy, u kterých bylo toto zlepšení nalezeno. Není vyloučeno, že podkovy samotné, mohly být na místo nálezu přineseny obchodníky z ciziny. Již před vznikem Zlaté stezky přicházeli lidé do těchto končin hledat zlato. Na rýžování zlata ve středověku zde dodnes zůstaly památky v podobě sejpů podél Hamerského potoka. Sejpy jsou náspy vzniklé vyrýžováním zlatonosného dna vodního toku a v současné době patří mezi naše chráněné technické památky.

Po zániku Zlaté stezky

Horská Kvilda získala svůj název podle své příslušnosti ke Kašperským Horám, proto tedy „Horská“. První zmínka o zdejším osídlení pochází z r. 1577, kdy je připomínán dvůr Kwilda. Například v roce 1910 zde stálo až 52 domů a v nich žilo 432 obyvatel, všichni německého původu. Významnou památkou je zrekonstruovaný Polaufův hostinec, dnes Hotel Rankl. Právě do těchto míst situoval Karel Klostermann svůj román „V ráji šumavském“. Tento známý hostinec také pravidelně navštěvoval známý šumavský silák Josef Klostermann, zvaný Rankl Sepp, který žil v nedalekém Ranklově. Naproti dnešnímu Hotelu Rankl tuto osobitou postavu osobitého života na Šumavě připomíná jeho 213 cm vysoká dřevěná socha.

01 – Horskokvildský systém v komplexu Zlaté stezky 02 – Hluboký úvoz – Horskokvildský systém Zlaté stezky