9. zastávka

POKRAČOVÁNÍ PO STOPÁCH ZLATÉ CESTY (KAŠPERSKOHORSKÉ)

Značení naučné stezky je dále prováděno pomocí štítků s QR kódy na zeleném štítku ve tvaru kapky. Takto provedení značení naučné stezky končí u hájenky na Březníku.

Na Horské Kvildě u dnešního hotelu Rankl, původně Pollaufova hostince známého z románů Karla Klostermanna, se trasy dvou středověkých obchodních stezek z Kašperských Hor do Pasova od sebe oddělily. Zlatá stezka, resp. její kašperskohorská větev, vedla z Horské Kvildy jihovýchodně na Kvildu a Bučinu, kde také opouštěla české území. Do Pasova dále pokračovala po území státu pasovských biskupů směrem na Mauth a Freyung. Příjemci zaplacených celních a mýtních poplatků od uživatelů Zlaté stezky se tak stali, jakožto tamní zeměpáni, pasovští biskupové. Zlatá cesta oproti tomu dále pokračovala jihozápadním směrem na Filipovu Huť, Modravu a Březník. České území opouštěla na hraničním přechodu Modrý sloup v Luzenském údolí a dále směřovala přes klášter Sankt Oswald do města Grafenau. Zde se Zlatá cesta rozdělila na dvě větve. Jedna pokračovala na Tittling a dále přes Hals do Pasova, druhá větev směřovala do Vilsfhofenu, kde překonala Dunaj, stočila se na jih a směřovala do města Schärding na řece Inn. Trasy obou větví Zlaté cesty se za českou hranicí nacházely na území bavorského vévodství, proto se velká část z vybraného cla a mýta dostala do pokladnice bavorského vévody. I když období prosperity Zlaté cesty nedosáhlo takového významu a délky jako na sousedních větvích Zlaté stezky, existence této středověké komunikace zásadně ovlivnila vývoj obydlených center na své trase. Snad nejvýznamnější z nich je město Grafenau, kde je i dnes tradice Zlaté cesty, německy Gulden Straß, velice živá a pravidelně se připomíná historickými slavnostmi a soumarskými pochody po stopách Zlaté cesty.

Okolí, příroda, osobnosti, události

Až do 16. století nebyl prostor kolem dnešní Horské Kvildy trvale osídlen. Soumarské karavany po území šumavských plání procházely nedohlednými a pustými hvozdy, které je provázely od posledních obydlených míst za českou hranicí. Dvůr, který poskytoval soumarům určité zázemí, vznikl na tomto místě až v průběhu 16. století. Po třicetileté válce zde stály již minimálně čtyři domy, které obývaly rodiny Martina Švorce, Zikmunda Švarce, Jiříka Stace a Jakla Mukenssaumba. Všichni čtyři byli soumaři, kteří „handlovali v rozličných věcech do Bavor a tím se živili“. Údaj „do Bavor“ musíme brát v tomto případě s rezervou, s vysokou pravděpodobnosti obchodovali nejen na „bavorské“ Zlaté cestě, ale rovněž i na „pasovské“ Zlaté stezce.

Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty

Postupně kolem prvních „soumarských“ stavení začala vznikat malá horská osada, která patřila do panství města Kašperské Hory, proto „Horská“ Kvilda. V roce 1790 se zde nacházelo 19 domů, o padesát let později to již bylo 43 domů, v nichž žilo na 390 obyvatel. Fungovala tu filiální škola, 2 mlýny, pila a kolem obce se nacházely rozsáhlé louky a pastviny. Církevně spadala Horská Kvilda k nedaleké Kvildě. Dnes patří Horská Kvilda k významným turistickým místům na Šumavě Zvláště oblíbená bývá v zimním období díky výtečným podmínkám pro běžecké lyžování. V okolí Horské Kvildy bývají rovněž pravidelně zaznamenány jedny z nejchladnějších teplot v České republice. Díky mrazivé kotlině se tu mínusové teploty dají naměřit i v letních měsících.

01 – Pozůstatky Zlaté cesty pod Horskou Kvildou
02 – Příchod na Horskou Kvildu po Zlaté stezce
03 – Sejpy neboli hrůbata na Horské Kvildě