Červená

SOUSEDSKÉ SETKÁNÍ U KAPLE V ČERVENÉ

Podnětem k sousedskému setkání byl článek v KAŠPERSKÉM ZPRAVODAJI 2/2026. V něm autor, historik Dr. Horpeniak popsal vznik návesní kaple Panny Marie Pomocné v Červené. „… nápad na vybudování této svatyně vyšel od zaměstnanců místní školy v Červené – od učitele Antonína Frany a katechety P.Franze Grössela z Kašperských Hor. Mladý katecheta se při rybaření na místních potocích na začátku května 1856 svěřil svému kamarádovi a kolegovi – učiteli Franovi se svým snem. V něm se mu zdálo o tom, že v nové kapli v Červené slouží mši svatou u oltáře před obrazem Panny Marie Pomocné. Oba mladí muži došli k názoru, že by nemuselo zůstat jen u snění a zbožného přání, ale že onen sen by se mohl stát skutečností. S námětem výstavby nové kaple v obci oslovili snad všechny místní sedláky a chalupníky. Záměr se místním zalíbil, a tak už během několika následujících dní se začalo s navážením kamene, vápna, potřebného dřeva i šindele. K výstavbě nového stánku Božího byli pozváni zednický mistr Václav Gruber a tesař Augustin Watzlawick, oba z Kašperských Hor. Nová kaple v Červené stála již v úplnosti o svátku Nanebevzetí Panny Marie 15.srpna 1856…“ V našem Spolku osadníků jsme článek vzali jak podnět k zorganizování 1. sousedského setkání u kaple po 170 letech od jejího založení. Informace o historii vzniku kaple i o osadě Červené pak jsou shrnuty na dvou nových informačních tabulích na kapli vyrobené firmou RAMAP za finanční podpory města Kašperské Hory. Na setkání dne 5. června 2026 je slavnostně odhalil starosta Jan Voldřich a vedoucí MěKIS Martina Večeřová. Následovala pak mimořádně zajímavá přednáška Dr. Horpeniaka v kapli. Přednášku a další fotky ze sousedského setkání můžete vidět níže.

Milan Bechyně
Spolek osadníků Červené na Šumavě

PŘEHRÁT VIDEO

HISTORIE OSADY ČERVENÁ

Osada ležící ve výši téměř 8OO m n. m. je připomínána překladem německého názvu „červené sejpy“ svou rýžovnickou minulostí již v polovině l4. stol. Patřívala k hradu Kašperku, ale koncem l6. stol. získalo obec město Kašperské Hory. Náves zdobí kaple Panny Marie Pomocné z roku l856 postavená na místě starší kapličky. Před 2. světovou válkou zde a v přilehlých obcích (Lidlovy Dvory, Bílý Potok, Karlina Pila, Vogelsang, Kaisrův Dvůr a Straubova Pila) žilo na 500 obyvatel. Jejich dětem sloužila od nepaměti na místě hotelu Draga obecná škola. Obyvatelé se převážně zabývali zemědělstvím a již dávno před sovětskými kolchozy si zde sami založili dobytkářské družstvo s chovem krav siementhalského plemene. Vody z Losenice a Zlatého potoka poháněly nedaleké mlýny, pily a také nejstarší šumavskou papírnu, která stávala v blízkosti dnešního mostu přes Losenici při cestě k Vogelsangu. Dnes zde trvale žije cca 30 stálých obyvatel, které doplňují chalupáři a společně vrací do obce zmizelý život. Za návštěvu stojí údolí obou potoků, osada Vogelsang s nedalekým památníkem letecké tragédie z roku l937 pod Huťskou horou a místní chov bizonů (Emil Kintzl).

Nejstarším písemným pramenem o existenci osídlení na Červené je listina vydaná kanceláří Karla IV. v roce 1356. Touto listinou uděluje císař a král jistému Heinclinovi Baderovi do dědičného užívání lán půdy u jeho vlastního dvora mezi „malou Losenicí“ a Červenou (Rothsaifen) za jeho významnou pomoc při vytyčování trasy nové obchodní cesty z Kašperských Hor do Pasova. Jedná se o kašperskohorskou větev Zlaté stezky a později rovněž i Zlatou cestu. Pozůstatky této významné středověké dopravní tepny lze dodnes nalézt v horském terénu v okolí Kašperských Hor v podobě úvozů ve svahu mezi Mlýnem na rybníce a Červenou nebo rovněž v úseku na jih a jihovýchod od Losenice v místě zvaném U Vágnera. Jedná se o úseky původní trasy Zlaté stezky z doby Karla IV. Traduje se, že tato pergamenová listina byla až do 20. let 20. století uchovávána na dvoře Bajerov, kdy ji do správy převzalo Muzeum Šumavy v Kašperských Horách, odkud se pak listina přesunula k uložení do Státního okresního archivu v Klatovech. Mimochodem právě v místní části Bajerov–Baderov, německy Baierhof, žil Heinclin Bader a jeho potomci.

Vzhledem k poměrně vysoké nadmořské výšce má horské zemědělství na Červené dlouhodobou tradici. Zvlášť známý tu byl chov dobytka a produkce mléka, viz fotografie z kurzu dojení mléka v roce 1913. Červená se nachází v malebné a cenné krajině, což dokládá fakt, že se část obce nachází na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a druhá část na území Národního parku Šumava. V okolí jsou navíc některé lokality prohlášeny za přírodní rezervace, jako třeba PR Losenice, PR Losenice II, PR Amálino údolí.

V roce 2008 vzniklo z řad místních občanů a chalupářů sdružení Obnova a rozvoj Červené na Šumavě, od roku 2015 Spolek osadníků Červené na Šumavě, jehož hlavní náplní se stala úspěšně završená snaha o obnovu kaple Panny Marie Pomocné a pořádání obnovené poutí druhou srpnovou neděli. Obnova návesní kaple začala v roce 2008 a dokončena byla v roce 2017. Roku 2020 byla spolkem vydána do češtiny přeložená Kronika obce Rothsaifen–Červená. Německý originál je přístupný na stránkách Porta fontium. Díky tomu Červená patří k obcím s nejlépe zpracovanou a detailně zmapovanou obecní historií.

Podrobnosti zde.