Poslední zlatodůl v Čechách, štola Naděje
Poslední zlatodůl v Čechách
Geologická štola Naděje dokumentuje novodobý zájem o drahý kov. Štola byla ražena do Suchého vrchu od roku 1989. Úvodní překop severním směrem je dlouhý 800 m. Včetně směrných chodeb do stran a překopů obsahuje štola celkem kolem tří kilometrů chodeb.
V oblasti Suchého vrchu ve stráni nad štolou Naděje nalézáme stopy staré důlní činnosti z doby předhusitské. Archeologové zde registrovali kolem dvou tisíc nalezených jam ze 14. století a stopy po kruhové stavbě – žentouru k odčerpávání vody z dolů z 15. století.
Prospektoři česko-kanadské firmy TVX Bohemia důlní, a.s. odhadovali zásoby zlata v prostoru východně od Kašperských Hor na 100 tun. Moderní průzkum zlatonosných ložisek probíhal od roku 1982 v reakci na zvyšování ceny zlata ve světě. Po podniku Geoindustria získala práva na průzkumové práce na přelomu let 1993–1994 TVX Bohemia důlní, a.s. Byly prováděny revize hornických prací, geofyzikální průzkum a geologické mapování. Aplikována byla půdní metalometrie – zjišťování obsahu zlata ve vzorcích půdy. Středně hluboké šikmé vrty pod úhlem 30° ukázaly v centrální části ložiska výskyt až 64 g zlata v jedné tuně. Úspěchy průzkumu vedly k založení štoly Naděje.
Úsilím správy města Kašperské Hory a ekologických aktivistů byly práce ve štole v roce 1998 zastaveny.
Jaké cennosti jsou ukryty pod Kašperskými Horami?
Podzemí jižně od Kašperských Hor ukrývá významné dosud nevytěžené ložisko zlata. Při geologických průzkumech na konci 20. století se objevovaly různé odhady jeho velikosti, které se ustálily na hodnotách 100–120 tun zlata. Podle interního odborného odhadu společnosti TVX Bohemia důlní, a.s., vycházejícího z výsledků provedených průzkumů, však zdejší ložisko reálně obsahuje přibližně 35 tun zlata.
Vedle zlata se v kašperskohorském ložisku nachází také významné množství wolframu, kovu využívaného například při výrobě velmi tvrdých a tepelně odolných materiálů. Přestože jde o značné nerostné bohatství, samotná existence ložiska ještě neznamená, že je jeho těžba technicky, ekonomicky rentabilní a z enviromentálního hlediska přijatelná.
Ovlivňovala těžba zlata ve středověku životní prostředí?
Národní technické muzeum v Praze koncem 80. let 20. století pod
vedením archeologa (a předního keltologa) Dr. Jiřího Waldhausera provedlo
průzkum zdejších šachet a dolů. Důkladně byl prozkoumán jižně od
města Suchý vrch o rozloze několika kilometrů čtverečních a některé
další lokality ve městě i v nejbližším okolím. Tento průzkum zjistil,
že i tehdejší těžařské práce dokázaly zdevastovat přírodní
prostředí: na celé rozloze nerostly žádné stromy, jenom keře. Dnes už
tyto dávné ekologické problémy nejsou vůbec viditelné, Suchý vrch je
pokryt lesem. Příroda si vzala toto území zpět.
4.1 Nákres žentouru pohaněného koněm, Jiří Agricola, Dvanáct knih o hornictví a hutnictví, 1556
4.2 Hornická želízka a keramický kahan, sbírky Muzea Šumavy, foto J. Kavale
4.3 Vnitřní prostory štoly Naděje v době průzkumných prací
4.4 Plánek chodeb štoly Naděje