Cestou zlatokopů, náměstí v Kašperských Horách (u kina)

Oblast Kašperských Hor je známa jako jedno z prvních nalezišť zlata v Čechách. Drahý žlutý kov sem přilákal keltské kmeny už kolem poloviny 1. tisíciletí před naším letopočtem.

Původní roztroušené hornické osady podél zlatonosných vodních toků jsou od konce 13. století spjaty s počátky hlubinné těžby. Kašperské Hory se staly od dob Jana Lucemburského svobodným horním městem, později povýšeným na královské, po Jílovém u Prahy centrem druhého nejvýznamnějšího zlatonosného revíru Českého království v době předhusitské.

Revír zahrnoval území dlouhé cca 10–12 km (mezi horami Ždánov a Křemelná) v šíři 2–3 km. Jeho jádro leží nad údolím Zlatého potoka. Ve středověku bylo v provozu téměř 40 dolů a šachet. Jak potvrdil archeologický průzkum, dolovalo se i přímo ve městě pod náměstím a ulicemi.

Podle historických odhadů mělo v době největší prosperity pracovat v revíru až kolem 300 středověkých zlatorudných mlýnů. Mlecí kameny jsou umístěny mj. i na náměstí v Kašperských Horách u kostela sv. Markéty. Největšího rozkvětu od husitských válek zaznamenala těžba zlata za vlády Lucemburků. Po obnovení těžby, po jejich skončení, těžba zlata postupně upadala; poslední pokusy o její obnovu proběhly ještě ve 20. Letech 20. století.

Novější kapitolou zlatokopecké historie je geologický průzkum prováděný od 80. let 20. století. K tomu se více dozvíte na zastavení u štoly Naděje.

Vnitřní expozici o historii zdejší těžby zlata nabízí Muzeum Šumavy v Kašperských Horách. Nejpozoruhodnější památky dolování a zpracování zlaté rudy zpřístupňuje tato naučná stezka.

Jak vzniklo zlato?

Zlato je hodně staré. Je dokonce starší než naše Země. Vznikalo už před miliardami let při mimořádně bouřlivých událostech ve vesmíru. Například při srážkách neutronových hvězd, což jsou malé, ale neuvěřitelně husté pozůstatky zaniklých hvězd. Při těchto srážkách vznikaly i nové atomy zlata, které se rozptýlily do vesmíru.

Z kosmického prachu a plynu, obsahujícího také zlato, později vzniklo naše Slunce, Země i další planety. Zlato, které dnes nacházíme na Kašperskohorsku, má tedy svůj původ v dávných událostech hluboko ve vesmíru.

Proč se zlato našlo právě zde?

Zlato bylo součástí hornin už při vzniku Země. Během milionů let je přírodní geologické procesy na některých místech soustředily ve větším množství. Jedním z takových míst bylo právě Kašperskohorsko, kde se zlato nachází především v křemeni a dalších místních horninách, často v podobě tak drobných částeček, že je pouhým okem nevidíme.

V oblasti Kašperských Hor převládají horniny zvané ruly, pararuly a migmatity. V dávné geologické minulosti v nich vznikaly pukliny, kterými proudily horké roztoky s rozpuštěnými minerálními látkami. Z těchto roztoků se postupně vytvářely křemenné žíly, které místy obsahují také zlato.

Postupným rozpadem hornin působením vody, mrazu a dalších přírodních vlivů se část zlata uvolňovala a dostávala do potoků. Proto zde lidé mohli zlato získávat dvěma způsoby: rýžováním z potočních náplavů nebo těžbou zlatonosné horniny v dolech.
 

1.1 Plánek trasy naučné stezky Cestou zlatokopů

1.2 Výřez z veduty hornické mapy Kašperských Hor z 18. století

1.3 Pečeť Kašperských Hor z roku 1345

1.4 Mapa s jednotlivými zastaveními na naučné stezce Cestou zlatokopů